Jess si na nové prostředí zvykala hodně rychle. Bordel byl v našem pokoji větší, než by si kdo dokázal představit. Nejhorší je, že ho zvládla za deset minut svého pobytu. Ano, nečekaně jsme měly s Lily a Sue to štěstí, že se Jess nastěhovala k nám do pokoje. Kam jinam taky, že? A jako největší jobovka…spolu se svou úžasnou sestřičkou s námi bude chodit i do ročníku. Nemohla jsem uvěřit, že jsou to dvojčata.

"No, ty sis asi na rozdíl od ní vzala ty lepší vlastnosti, pokud teda nepočítám ten úžasný smysl pro pořádek," říkala jsem jí zrovna s úsměvem. Vyplázla na mě jen jazyk.

"No, ona Carol je hodně složitá osobnost. Ale nemít jí rád můžeš dost jednoduše," řekla s lehkým úsměvem Jess. Nechápala jsem, jak mohla jedna sestra druhé přebrat kluka. A to jen tak… Pořád jsem z hlavy nemohla dostat ten pohled, který vrhala na Siriuse. Ano, opravdu je jednoduché jí nemít rád. Zase jsem se rozmyslela a Siriusovi nic říkat nebudu. Takovéhle krasotince nemůžu konkurovat, i kdybych chtěla.

"A odkud vlastně jste?" ptala se Jess Lily.

"No, jsme původem z Anglie, přesněji ze severního Walesu, ale několik let jsme bydlely ve Francii, a tak jsme chodily do Krásnohůlek. Můžete si představit, jak ONA tam zapadla a já ne…" řekla smutným hlasem Jess, ale zklamání se snažila rychle zamaskovat.

"No, je ale pravda, že jsem si tam užila dost srandy, protože tam byla spousta "milých" lidí, a proto člověk neměla nouzi o…"

"Terče?" zeptala se usmívající se Lily.

"A ten tvůj kluk…ten chodil kam?" zeptala se opatrně Lily.

"Nikam. Byl to mudla…když jsem Carol před naším domem uviděla, jak mu dělá prohlídku pusy, tak…omlouval se mi, ale já se s ním rozešla. Brečela jsem pak celou noc, ale Carol mi řekla, že to udělala pro mé dobro, že nestál za nic…" říkala tím nejtišším hlasem Jess a snažila se schovat obličej do dlaní. Lily po mně vrhla bezradný pohled. Obě jsme k ní přistoupily a snažily se jí obejmout. Celý večer jsme pak ještě prokecaly. Tak nějak vznikla nová parta na škole…

To bylo někdy uprostřed týdne. V sobotu se mělo jet do Prasinek, aby děti mohly nakupovat dárky, protože se Vánoce blížily závratnou rychlostí. S každým dnem byla větší zima a my jsme už čekaly, kdy začne sněžit. Stále jsem se Siriusovi vyhýbala. Párkrát jsem ho zahlídla s Jamesem a v jejich závěsu tu blonďatou fúrii, asi se je snažila sbalit oba. Ale nepozorovala jsem to jen já. Čím dál tím víc jsem měla pocit, že Lily Jamese po očku sleduje. Snažila se to co nejvíc zamaskovat, ale nějak se jí to nedařilo…

Naštěstí se jí se dnem odjezdu do Prasinek nálada zlepšila, stejně jako mně…

"Jess, jestli z tý koupelny nevylezeš do deseti sekund, tak už z ní radši nevylejzej nikdy, protože tady tě nic moc hezkýho čekat nebude," řekla jsem výhružným hlasem.
"Jen pět minut!" ozvalo se z koupelny.

"To už si říkala před půl hodinou!" vykřikla zase Lily. Ozvalo se rachotění dveří.

"Už jsem," řekla slavnostním hlasem Jess.

"To to trvalo," řekla jsem naoko naštvaně. Ale Jess už mě asi neslyšela, protože vystřelila do společenky rychlostí blesku.

"Tak kde jste?" ozvalo se ze spoda.

"Musíme jí něco udělat, takhle to nejde dál," řekla tajemným hlasem Lily, a pak vyprskla smíchy, když uslyšela dole brumlání, jak jsme pomalé… Koknečně jsme sešly dolů, jak poznamenala Jess…a narazili jsme tam na partu Pobertů. Oba hlavní bossové na nás vrhali nejisté pohledy. Ale s Lily jsme si jich vůbec nevšímaly.

Venku už byla opravdu zima a já byla ráda, že jsem jednou ty máminý nudný rady poslechla a vzala jsem si čepici s šálou, stejně jako Lily. Jen Jess byla na lehko.

Cesta utekla hodně rychle, a tak za veselého smíchu vstoupily do rušného městečka.

"A kam půjdeme?" ptala se Jess.

"Nejdřív asi nakupovat a pak ke Třem košťatům," ptala se Lily mým směrem a já jen přikývla. Prolézaly jsme různé obchody, a pak jsme se rozhodly Jess ukázat Chroptící chýši.

"Chroptící chýši?" ptala se a nakrčovala obočí Jess.

"Jo," řekly jsme s Lily unisono.

"Proč tomu říkají Chroptící chýše?" ptala se zmateně Jess.

"No,…" začala Lily a já jí gestem pobídla, ať to řekne ona.

"Protože asi před necelými sedmi lety se tam začaly ozývat…zvláštní zvuky. Vytí," řekla tajemně.

"Vytí?" byla pořád zmatená.

"Vlkodlaka," upřesnila jsem. A po tváři se mi mihl tajemný úsměv. Ten, který míváte, když víte nějaké tajemství, co ostatní neznají a já jsem opravdu o Removi Lily neřekla, protože by to vůči němu nebylo fér…

"Tady je vlkodlak?" ptala se teď zas zděšeně.

"Nikdo to neví jistě, ale lidé z vesnice ten dům radši oplotili," dokončila vysvětlování Lily. To jsme k ní konečně došly. Tak z dálky chýše vypadala celkem nevinně. Ale postupem času, jak se bude rozpadat, tak už se k ní lidi radši vůbec nepřiblíží. S holkama jsem zadumaně potichu koukala na tu velkou stavbu, když se k nám někdo přidal…

"Tady si sestřičko," řekl někdo přeslazeným hlasem. Všechny jsme se naráz otočily.

"Carol, ty už dávno moje sestra nejsi!"

"Přece by si mě kvůli tomu s tím tvým klukem pořád neobviňovala. Ber to takhle, kdybych to neudělala, tak by sis pořád myslela, že tě miloval," řekla konverzačním tónem.

"Radši odejdi," řekla jsem poměrně v klidu.

"A ty seš jako kdo?" ptala se povýšeným hlasem.

"Ten, kdo ti upraví pěstěnou fasádu, jestli hned nevypadneš." A teď už ve mně všechno vřelo.

"Jen se šetři holčičko, s takovými jako si ty se nezahazuju."

"A já se s takovými jako ty nepářu." A už jsem vytahovala hůlku.

"Vicky, ne," snažila se mě uklidnit Lily.

"Poslechni mudlovskou šmejdu nebo špatně skončíš," řekla s úsměvem.

"Tak to si přehnala, ty huso!" Prala jsem se s Lily, aby mě konečně pustila.

"Caroline, ihned vypadni!" vzchopila se konečně Jess.

"Vždycky se zahazuješ s někým, kdo ti nesahá ani po kolena," řekla ledově.

"Vypadni!" vykřikla znovu Jess.

"Zamysli se nad sebou, tak blbá snad nejseš."

"Expelliarmus!" vykřikla Lily, která mě konečně pustila. Blonďatá husa odlítla o několik metrů dozadu. Z Lily lítaly blesky.

"Co se to tu děje?!" ozvala se někdo zpoza stromů. Všechny včetně nejmenované pipiny jsme se otočily. Nečekaně se objevila celá Pobertovic parta.

"Odveďte si tuhle slepici nebo za sebe neručím," řekla jsem naštvaně. Sirius pomáhal Carol vstát a mě bodlo u srdce.

"Ty…ty…jen počkej!" ukazovala na Lily a vytahovala hůlku. Teď na nás všichni kluci nevěřícně koukali. Přebíhali s pohledy z jedné strany na druhou, jako kdyby koukali na tenisový zápas. Teď jsme totiž všechny stály s vyndanými hůlkami a měřily se pohledy. Bohužel se Carol rozhodla použít horší zbraň než kouzla.

"Vy všechny jste jen chudinky! Nestojíte mně ani nikomu jinému za pohled, i když byste chtěly! Vidím to na vás, jak žárlíte! Že nemáte takovou pozornost jako já! A jak byste mohly, vždyť jste spodina a nic jiného. Mudlovská šmejdka, slepice a namyšlená fúrie..

"Moje drahá sestřičko, ta co to nikdy nikam nedotáhne, tak ti budu už jen říkat."

"A ty…" a ukazovala na Lily.

"Vím, že chceš jeho. Vím, jak ho pozoruješ a žárlíš, ale jemu nestačíš ani za pohled!" a ukázala na Jamese. Z Lily vyprchala bojovnost a ve mně se probudila ještě větší. Viděla jsem, že Lily nemá daleko k zhroucení, protože James byl její slabé místoo. Ten jen vyjeveně koukal a ostatní taky. A Lily odběhla. Carol jen vrhla svůj vítězný pohled. Ale James za ní běžel. Teď vyjeveně koukala zase ona.

"Milá zlatá, sedm let si sem nechodila. James jí nadbíhal a ona ho odmítala. Teď ale budeš muset nadbíhat už jenom ty, protože to co si tady řekla se dozví všichni," řekl s úsměvem Sirius a já se chtě nechtě na něj musela usmát.

"V překladu to znamenalo: vypadni!" řekla jsem s úsměvem. S ledovým úsměvem se otočila ona na mě.

"Já vím, koho chceš a říkám ti…toho nikdy nedostaneš, o to se už postarám," řekla a odešla. Sirius po mně vrhl nesmělý pohled. Ale já s ním nedokázala mluvit.

"Jess, počkej tady. Jdu najít Lily." A vydala jsem se směrem, kudy utekla a nedalo mi moc práce jí najít.

"To, co říkala…je to pravda?" slyšela jsem hlas svého bratránka. Běh jsem zpomalila do kroku. A co nejtišeji jsem se přibližovala k místu, odkud jsem slyšela rámus.

"Já…já vlastně ani nevím," slyšela jsem nervózně odpovídat Lily. Opatrně jsem vykoukla a viděla jsem, že na mýtince stojí kousek od sebe. Viděla jsem, jak se k ní James přibližuje a něžně jí jednou rukou zvedá hlavu, aby se jí mohl kouknout do očí. Hnědé oči se střetly se smaragdovými.

"Já tě miluju," řekl potichu James a já na něj byla pyšná. Tentokrát se nenatahoval už on…Lily si pomalu stoupla na špičky a dala mu malou pusu. No, to si dost fandila, že by to odbyla jen tímhle…

To samé si myslel James a spojil jeich rty v dlouhém polibku. No, řekla jsem si, že Lily dojde už sama a radši jsem se dala na ústup. Jen jsem se s úsměvem ještě ohlédla. Pořád tam stáli v objetí. A najednou jim na hlavy začal dopadat letošní první sníh…

Kapitoly: 1,2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26