xoxo
_______________________________


"Co jsem to udělala?" mumlala Maha stále dokola, šokovaně hleděla před sebe a třásla se po celém těle. Probralo ji až zaúpění Francis, která se přes všechnu tu krev už nemohla ani pořádně nadechnout. Plavovláska si až nyní kamarádku pořádně prohlédla. Z několika míst na těle, kde zaútočila Nagini, černovlásce tekla krev doslova proudem a rozlévala se po podlaze.
"Fran!" Maha se k ní přisunula ještě blíže a pokoušela se třesoucí se rukou zastavit krvácení tam, kde se jí to zdálo nejhorší. Bylo jí jasné, že pokud hned něco neudělá, Fran opravdu zemře. "Nějak tě odsud dostanu, ano?" znělo to, jako by ujišťovala spíše sama sebe. "Nesmíš se mi ztratit!" Maha si ji opatrně přesunula na klín a zhluboka se nadechla. Musela doufat, že se dokáže z Ministerstva přemístit i s Fran. Jinou možnost ale neměla…

Atriem nemocnice u Munga se rozlehlo prásknutí a následné Mahyino volání o pomoc. Léčitelé se najednou objevili všude kolem a vytáhli Mahu na nohy. Ujel jí bolestivý sten.

"Mně nic není!" zaúpěla. "To ona. Postarejte se o ni! Napadl ji had!" z posledních sil se jim vytrhla a přiklekla si zpět k Francis i přes bolestivý odštěp na lýtku. To už se Fran věnovali asi tři léčitelé. Někdo se přihnal s nosítky, a pak Maze zmizeli z očí. Dřív než se k ní kdokoli stačil přiblížit a začít se vyptávat, přemístila se podruhé.

Bradavickou chodbou se rozneslo dívčino zasténání. Věděla ale, že není času nazbyt, a tak se pokusila vypustit z hlavy rozšiřující se odštěp a z posledních sil se dala kulhavě do běhu směrem k Brumbálově pracovně. Co však nečekala bylo, že potká spánkem rozčepýřeného a propoceného Harryho s profesorkou McGonagallovou mířící stejným směrem.

"Maho! Kde je Francis?! Zbláznily jste se?! Tak mluv!" chytil ji Harry nešetrně za ramena a snažil se tak dívku přinutit, aby se mu podívala do očí a odpověděla.

"Brumbál," dostala ze sebe zlomeně.

"Slečno Sendersová!" vložila se do toho i profesorka. Mahu její autoritativnost, a částečně i strach v hlase, přiměla vzhlédnout.

"Musím mluvit s Brumbálem," bylo to jediné, co řekla. McGonagallová přikývla, ale jen stěží odtrhla pohled od zkrvavené dívky, která v ruce křečovitě svírala meč.

"Šumivá bzučivka," vyslovila Minerva heslo a Maha sebou při těch slovech trhla. Bylo to jen pár hodin nazpět, co je vyslovila i ona. Profesorka je bez jakéhokoli otálení oba vyvedla až nahoru. Nikdo z nich se neobtěžoval s klepáním.

"Minervo?" otázal se překvapeně Brumbál a očima těkal mezi profesorkou a Harrym, pak si však všiml zničené Mahy a spěšně k ní přešel. "Co se stalo?" zeptal se po chvíli tiše, ale s naléhavostí v hlase.

"Fran-" zalkla se Maha. "Je u Munga," vzlykla. "Pokazilo se to," konečně pohlédla Brumbálovi do očí. " to pokazila," to už se nesnažila zadržovat slzy. Brumbál se rychle napřímil.

"Dilyso!" oslovil jeden z obrazů. "Byla byste tak laskavá a pokusila se zjistit, jak to vypadá se slečnou Jugsonovou?"

"Samozřejmě," neváhala žena v obraze s odpovědí.

"Výborně. Slečna Jugsonová je, tuším, vážně zraněná, protože…?" nechal viset otázku ve vzduchu.

"Napadl jí-"

"Had," dořekl za Mahu Harry. "Obrovský had," dodal. Profesorka vyděšeně zalapala po dechu a v Brumbálově očích se objevil zvláštní lesk.

"Útok hada, Dilyso. Myslím, že to u Munga není až tak běžné, budou vědět, na koho se ptáte," obrátil se Brumbál zpět k obrazu a dal tak Dilyse pokyn k odchodu. Ředitelnou se na okamžik rozlilo ticho.

"Jak to tedy přesně bylo?" zeptal se. Nebylo jasné, zda míří svou otázku na Mahu či na Harryho. Maha však nebyla schopna slova a tak se vysvětlování ujal Harry.

"Ehm… Vím jen to, že jsem usnul a pak… jsem se objevil v té zvláštní místnosti. Byl tam pan Weasley a já na něj chtěl zaútočit. Teda, ten had-" opravil se spěšně. "No a… najednou se tam objevily ty dvě, omráčily pana Weasleyho, zakryly ho neviditelným pláštěm a daly se do boje s tím hadem. Ten nakonec napadl Fran. Pak jsem se probudil," dořekl. Brumbál si Harryho pozorně prohlížel.

"A z jakého přesně úhlu jsi všechno tohle sledoval?" dotázal se Brumbál. Harry ztěžka polkl a nejistě se rozhlédl po profesorce a Maze.

"Byl jsem tím hadem, pane profesore. To já napadl Francis," přiznal Harry ztěžka. Maha nesouhlasně zakroutila hlavou, ale všiml si toho jen Brumbál.

"Dobrá. Budu informovat Řád o Arturovi a napíši i Molly. Myslím, že bude lepší, když Vánoce stráví i s Harrym v hlavním štábu. Minervo, mohu vás poprosit? Odveďte ho zpět na kolej. Pokuste se vyhnout setkání s madam Umbridgeovou. Neodkladně vás spravím o stavu slečny Jugsonové." Profesorka přikývla a vytlačila protestujícího Harryho z pracovny. Brumbál přešel k Fawkesovi a cosi mu zašeptal. Fénix okamžik na to zmizel.

"Tohle si vezmu," sklonil se Brumbál najednou zase k Maze a opatrně povolil její stisk, kterým svírala jílec meče. "Ten had byl důvodem, proč jste tak riskovaly?" zeptal se na rovinu. Maha, stále slzy v očích, přikývla. Bála se jen pomyslet na to, co se dozví od Dilysy, všechno ostatní jí teď bylo jedno. Avšak bojovala s tím, že by Brumbálovi řekla o svých pocitech. Že by se přiznala k tomu, jak se málem ani nedonutila Nagini zabít… Než si však rozmyslela všechna pro a proti, rozrazily se dveře pracovny znovu a v nich stál Severus Snape. Zrak mu ihned padl na zuboženou Mahu.

"Řediteli?"

"Ah Severusi, omlouvám se za tak pozdní výstrahu, ale potřebuji, abyste se v tichosti postaral zde o slečnu Sendersovou," ukázal směrem k Maze. Té zatrnulo a panicky se nadechla. Snape tázavě pozvedl obočí, ale přistoupil k dívce, aniž by se zeptal na důvod. V tu chvíli se Dilysa vrátila do svého obrazu.

"Albusi, nebyli mi schopni říci toho moc, jisté však je, že je slečna Jugsonová stále v ohrožení života," pronesla vážně. Snape sebou trhl a šokovaně hleděl na bývalou ředitelku. Maha se rozvzlykala naplno.

"Severusi, prosím," ozval se nuceně klidným hlasem ředitel. Snape se opět otočil k Maze a vzal ji do náruče. Maha ho ihned hystericky objala kolem krku, pláč ne a ne utišit. Jak mu to vysvětlí? Cestu do sklepení vůbec nevnímala a trochu se probrala, až když jí Snape dal před nos malou lahvičku s nějakým lektvarem. Že to byl Uklidňující lektvar poznala hned, co lektvar vypila.

"Kde jste zraněná?" zeptal se jí, když si donesl všechno, co očekával, že bude potřebovat.

"Noha," pokusila se mu rukou ukázat, kde přesně. Snape bez otálení rozřízl zakrvácenou látku, aby se dostal ke zranění.

"Sakra, Sendersová, odštěp?!" vyjel na ni, když spatřil její rozsáhlou ránu a znovu se vydal ke skladu svých soukromých zásob a začal jí nohu ošetřovat.

"Bohužel, ale nic jiného než přemístit se z ministerstva k Mungovi, a pak do Bradavic mi nezbývalo," usykla bolestí. Věnoval jí pronikavě zkoumavý pohled. Bylo očividné, že takovou odpověď nečekal.

"To je sice působivé, ale už byste mi laskavě mohla říct, co se stalo a proč je má dcera v ohrožení života!" procedil skrz zuby.

"No, tak trošku jsme potřebovaly zabít Voldemortova hada… Nevyšlo to zrovna podle plánu," zamumlala, uvědomovala si až moc dobře, jak šíleně to znělo.

"Nagini? Zbláznily jste se?! Člověk by si řekl, že po tom všem, čím tvrdíte, že jste si prošly, budete mít rozum a nebudete tak nezodpovědné! To, že jste zpátky neznamená, že se musíte pro změnu nechat zabít vy!" Jeho příkrá slova v Maze probudila ztracenou bojovnost.

"Tohle byla jedinečná příležitost, která by se nemusela znovu naskytnout! A právě díky tomu, čím jsme si prošly, si dokážeme samy rozhodnout, co je bláznovství a v čem máme alespoň minimální šanci na úspěch!" rozohnila se na jejich obranu. Severus ji ještě okamžik propaloval pohledem, ale už to nijak nekomentoval, nalil si skleničku whisky a začal nervózně přecházet po místnosti. Maha raději zavřela oči, momentálně nebyla schopna se mu podívat do očí. Po další hodině dusného ticha opět přiklekl k Maze a začal jí potírat ránu další vrstvou léku. Jeho studené ruce Mahu příjemně chladily. Když si však všimla, že se mu lehce třesou, chytila mu je do svých dlaní. To ho přinutilo vzhlédnout.

"Bude v pořádku! Musíme tomu věřit," ke konci už šeptala. Nic jí na to neřekl, jen jí opětoval stisk a vstal. V dalším okamžiku se objevil ohnivý záblesk s výstrahou. Snape se ihned sehl pro kus pergamenu, který pro Mahu Fawkes zanechal. Maze přišlo, že Severus chvíli váhal s jeho přečtením. Měla nutkání mu ho vytrhnout a zjistit, co v něm stojí, ale zranění jí nedovolovalo žádný pohyb. Zůstala proto zoufale sedět v křesle.

"Tak?" vydechla, hrdlo stažené strachem. To ticho jí přišlo zlověstné. Severus se k ní pomalu otočil.

"Vypadá to, že ji zatím dokázali vytáhnout z toho nejhoršího a zastavili krvácení. Ale ještě nenašli protijed."

"Zatím?" zajíkla se Maha a odvrátila pohled. Opravdu jim tahle akce stála za to, jak tvrdila ještě před hodinou? "Ale... ale uzdraví ji?!" dožadovala se odpovědi.

"Doufám v to," zamumlal a unaveně si sedl za stůl. "Měla byste se prospat."

"Chci ji vidět!"

"To nejste sama, slečno Sendersová!" vyštěkl tak ostře, až sebou Maha trhla.

"Můžu aspoň spát tady?" zaprosila po chvíli.

"Když na tom trváte," řekl. "V tom případě, dobrou noc. Budu kdyžtak ve vedlejší místnosti," položil vedle ní na stolek zbytek masti a odešel.

"Dobrou noc," hlesla Maha a snažila se najít co nejvhodnější pozici ke spánku.

Severus Snape otevřel dveře svého kabinetu a chvíli pozoroval plavovlasou dívku nataženou v nepřirozeném úhlu na křesle. Moment uvažoval o tom, že by za sebou potichu zavřel a nechal ji odpočívat. Ale vidina toho pekla, které by určitě rozpoutala, kdyby se dozvěděla, že byl u Munga a nevzal ji s sebou, ho donutila vejít. Tiše zaklel.

"Sendersová?" Žádná reakce. "Sendersová!" položil jí ruku na rameno a zatřásl s ní. Maha si pro sebe cosi zamumlala ze spaní. Snape protočil oči a zatřásl s ní ještě jednou. "Sendersová! Jestli okamžitě nevstanete, nechoďte za mnou s tím, že jsem vás nevzal s sebou!" To zabralo.

"Ať tě ani nenapadne jít za ní beze mne!" pokusila se Maha protáhnout, ale vzdala to při prvním náznaku bolesti. "No do háje," zaskuhrala a snažila se odblokovat si krk. "Jak se tam vůbec dostaneme?" zaúpěla při vidině cestování pomocí letaxu.

"Brumbál nám vytvořil přenášedlo, které nás přemístí kousek od hlavního vchodu. Pokud se bude někdo dožadovat odpovědi na to, proč tam jsme, budete mlčet, jasné? Na zdůvodnění naší návštěvy máme od Brumbála tohle," povytáhl z kapsy složený pergamen. "A kdyby snad někdo požadoval odpověď přímo od vás, jste se mnou coby má..." na okamžik zaváhal, ale pak s úšklebkem dodal, "asistentka, rozumíme si?" Na to mu Maha jen přikývla. Celá dolámaná se zvedla a se zamumláním mávla hůlkou, aby dala do pořádku své oblečení.

***

Maha nervózně pokulhávala v čekárně, zatímco Snape hovořil s jedním z hlavních lékouzelníků. Všimla si, jak mu ukazuje onen dopis od Brumbála a skousla si ret. Připadalo jí, že už tam jsou věčnost. Zrovna, když se rozhodla, že si sedne, na ni však Snape kývl, aby ho následovala. Lékouzelník je zavedl až před pokoj, kde ležela Francis a otevřel jim dveře. Když Maha spatřila kamarádku, měla co dělat, aby v sobě vůbec našla odvahu vejít dovnitř.

"No jo, vypadala jsem už lépe, co?" zasípala v pokusu o vtip Francis. Maha úlevně přispěchala k její posteli a chytila kamarádku opatrně za ruku, oči se jí zalily slzami. "Ale no tak, budu v pohodě. Obzvláště teď, když vím, že protijed hledá obávaný mistr lektvarů," pohlédla na otce, který si na stoleček vedle jejího lůžka vytahoval různé flakonky a pipety. Rozkašlala se, když se začala smát pohledu, který ji věnoval. Maha na ni starostlivě pohlédla a stiskla jí ruku. Pořád měla o kamarádku strach, ale ten největší balvan už jí ze srdce spadl.

"Nevysiluj se," pokáral ji suše, ale na chvíli jí položil ruku na rameno, než začal s odebíráním vzorků krve.

***

Maha se Severusem seděli o pár dní později u Brumbála v pracovně a sdělovali mu, na co Snape přišel a jak Fran reaguje na léčbu, kterou navrhl.

"Výborně, to rád slyším," zněl ředitel potěšeně. "Nicméně mě to přivádí na otázku, kde slečna Jugsonová dokončí své zotavení? Nemyslím si, že by bylo vhodné, abychom ji vyslali domů k rodičům, či aby snad byla přes Vánoce v Bradavicích."

"Co tedy navrhujete?" zeptala se Maha obezřetně.

"Fénixův řád, dostane se jí tam té nejlepší péče i ochrany," opřel se lokty o opěrky svého křesla.

"Myslím, že bude nejlepší, když se bude léčit u mne, pane řediteli," vložil se do toho k ředitelově překvapení Severus. "Mám k dispozici vše, co bude potřeba k její léčbě."

"Souhlasím," otočila se na Brumbála Maha. Na tu se naopak obrátil Snape s ohromeným výrazem, než však stihl její podporu nějak okomentovat, přerušil ho Albus.

"Smím-li se zeptat, Severusi, co vás vede k domnění, že by s tímto návrhem slečna Jugsonová souhlasila?" pohlédl na něj Brumbál přes své brýle zkoumavě. Severus na kratičký moment zaváhal a stočil svůj zrak zase k Maze, ta jen nepatrně pokrčila rameny, tohle bylo jeho rozhodnutí. Pevně k sobě stiskl své rty, než se rozhodl pokračovat.

"Protože slečna Jugsonová již souhlasila s tím, že u mne stráví svátky. Je to má dcera," dodal jakoby mimochodem. Brumbál udiveně pozvedl obočí a obrátil se k Maze, ta mu Severusova slova lehkým kývnutím hlavy potvrdila.

"Zajímavé. To tedy mění situaci. Předpokládám správně, že jste obeznámen s pravým důvodem, proč přestoupily do Bradavic?" Snape jen přitakal. "A slečna Sendersová se k vám také připojí?"

"Obávám se, že to nebude možné," zamítl to i přesto, že jen pár dní nazpátek slíbil Fran něco jiného. Maha se ušklíbla.

"To vám ještě nedošlo, že vím, kde bydlíte? Opravdu chcete být zodpovědný za můj další odštěp?" neodolala popíchnutí a provokativně mu hleděla do tváře. Snapeovi se zablesklo v očích.

"Dobrá," sykl tiše. Nemělo cenu se dohadovat.

"Výborně, vyrazíte hned?" přerušil je Brumbál.

"Ne, musím si sbalit a pro Frany taky," řekla Maha a zvedla se.

"Půl hodiny," pokynul jí ředitel. Maha neváhala a zmizela za dveřmi.

"Budou to jen necelé dva týdny. Navíc, jsem si jistý, že Francis bude ráda, když bude Maha s ní," chlácholil Snapea Brumbál, když si všiml jeho kyselého výrazu.

"To je to jediné pozitivní," odsekl Severus.