Ztěžka dosedla na pohovku, pohledem zabloudila k vyhaslému krbu. Zkontrolovala, jestli je v místnosti sama, pak mávla rukou. V očích se jí objevil odraz plamenů, které vyčarovala. Sálavé teplo se pomalu šířilo místností, Fran se i přesto oklepala. Přisunula si kolena blíže k tělu. Zavřela oči a snažila se vstřebat co nejvíce toho tepla. Ihned se jí vybavila scéna, která se odehrála u jezera. Nechápala, proč to udělal. Pochybovala, že by se bál trestu, kdyby řekla, že ji ponižoval. Vždyť otci by to bylo jedno, ponižoval ji i on sám. Malfoy by se žádného potrestání nedočkal. Taktéž jí vrtalo hlavou, proč chtěl zrovna pusu. Od ní? Pro něj stále byla dvanáctiletou holkou. Navíc, nenáviděl ji a přitom… Postavila se, nechtěla na to myslet. Na ten příjemný pocit, který se jí rozproudil celým tělem, když…
   "Frany?" rozlehl se společenkou udivený hlas Hermiony. Otočila se na kamarádku.
   "Ah-Ahoj," vykoktala, nikoho tu tak brzo nečekala. Hermi si ji změřila podezřívavým pohledem.
   "Nestalo se nic? Přijdeš mi… zmatená," podotkla. Fran si uvědomila, že to Hermiona vyjádřila velice výstižně. Ona byla zmatená. Z Malfoye a ze situace, ve které se ocitla. Netušila, kolik překvapení na ni ještě čeká. Radši to ani vědět nechtěla.
   "Neboj, všechno je v pohodě," hlas se jí zlomil. Hnědovláska přistoupila blíž.
   "No tak, něco tě muselo rozhodit. Navíc, jsi vzhůru až moc brzy."
   "Mám hlad, zajdem na snídani?" zamluvila to.
   "Jo," kývla Mia a vydala se k otvoru. Francis se ještě otočila ke krbu a lehkým pohybem ruky oheň uhasila, nebyl potřeba.
   "Tohle bych taky chtěla umět," hlesla zvesela Hermiona. Fran schovala ruku za záda.
   "Já si neuvědomila, že to dělám."
   "Nemusíš mi to vysvětlovat. A pojď už," popoháněla ji. Společně zasedly ke stolu a potichu se začaly bavit. Po nějaké době se do Síně začali trousit další hladovci.
   "Co vy tu tak časně?" zamžoural na ně rozespale Harry a natáhl se pro toust.
   "Někdo nemusí vyspávat až do oběda," nakrčila Hermiona obočí.
   "Teprv je snad snídaně, ne?" podivil se Ron a dál si nakládal na talíř.
   "To byla jen slovní hříčka, Ronalde!" zakroutila Hermi nad jeho slovy hlavou, Fran se ušklíbla. Už delší dobu na sobě cítila čísi pohled. Vzhlédla, onoho pozorovatele nemusela hledat dlouho. Jeho šedé oči ji přímo propalovaly. Chvíli na něj taky koukala, pak se na něj zašklebila a věnovala se dál své snídani.
   "Ty, Fran?" dloubl do ní Harry.
   "Mno?" pootočila se.
   "Si zas něco provedla Malfoyovi?" zeptal se se zájmem.
   "Proč?" zarazila se.
   "Od chvíle, co přišel, na tebe furt brejlí."
   "Řekněme, že jsem ho možná trochu překvapila," odpověděla mu klidně. Harry se uculil a Ron na ni ukázal zvednutý palec. Jen Hermiona se tvářila zamyšleně.
   "Proto ses chovala tak divně?" šeptla, když se kluci zase zabrali do hovoru o famfrpálu. Fran jen neurčitě kývla. Další možný výslech přerušil příchod holek.
   "Ahoj, konečně jídlo!" vzdychla Jose. Adri usedla naproti Fran.
   "Vzala jsem ti věci," podala jí přes stůl brašnu.
   "Jé, dík," usmála se na kamarádku. Halas ve Velké síni najednou utichl.
   "Co se…?" rozhlédl se Harry.
   "Vypadá to, že Brumbál chce něco říct," zamumlala Hermiona. Když už opravdu utichli všichni, ředitel pokynul profesorce McGonagallové. Ta k překvapení celého osazenstva Síně přinesla Moudrý klobouk a stoličku.
   "Milí studenti, jistě se divíte, proč tu máme Moudrý klobouk. Ihned vám odpovím. V tento čas je to sice nezvyklé, přeci jen školní rok už se chýlí ke konci, ale je mi potěšením vám představit novou studentku!" natáhl paži, přistoupila k němu štíhlá hnědovlasá dívka. "Anduel Cainová nastoupí do pátého ročníku. Přijměte ji mezi sebe, jako by jste ji znali odnedávna! Slečno Cainová, mohu Vás poprosit," ukázal ke stoličce. Anduel přikývla a přešla k profesorce.
   "Kam myslíte, že půjde?" zeptal se tiše Ron. Fran si ji pořádně prohlédla.
   "Zmijozel," odtušila černovláska.
   "Zmijozel? Vždyť vypadá sympaticky. Podle čeho tak soudíš?"
   "Jen pocit," hlesla Fran.
   "Nebelvír!" vykřikl náhle Klobouk. Hermi se na Francis usmála.
   "To sem na ni zvědavej," prohlížel si ji taktéž podezíravě Harry.
   "Ona jde k nám?!" spíše konstatoval Ron a udiveně se na kamarády otočil. Měl pravdu, jejich nová spolužačka sebejistě zamířila přímo k místu, kde seděli.
   "Ahoj," pozdravila je milým hlasem. "Já jsem…"
   "Anduel Cainová, slyšeli jsme," přerušila ji Francis. Hermiona do ní pod stolem strčila. Adri se snažila zamaskovat uchichtnutí.
   "Můžu si přisednout?"
   "Jistě," předběhla Hermiona Fran v odpovědi. Hnědovláska se usmála a zabrala místo vedle Rona.
   "Hermiona Grangerová," natáhla k dívce ruku, ta ji lehce stiskla. Po ní se Anduel představili i ostatní. Francis novou spolužačku jejích přátel ostražitě pozorovala. Zaujalo ji, že nehnula ani brvou, když své jméno řekl Harry.
   "A ty?" zeptala se nakonec i jí.
   "Francis Jugsonová."
   "Těší mě."
   "Mě taky," vyloudila na své tváři úsměv.
   "Přátelé mi říkají Andy," přisunula si k sobě talíř s ovesnou kaší.
   "Odkuď jsi, Andy?" chytila se toho Hermiona a začala se vyptávat.
   "Přistěhovali jsme se z Portugalska. Táta dostal výhodnou práci na Ministerstvu."
   "Už půjdu, uvidíme se ve společence," rozloučila se Francis. Popadla brašnu a svižným krokem se vydala ven ze Síně.
   "Frany?"
   "Copak?" zpomalila a čekala, až ji Adriana dojde.
   "Co ti přelítlo přes nos?"
   "Mně? Nic."
   "Proč jsi se chovala tak… chladně."
   "Myslíš k ní?"
   "Jo."
   "Něco mi na ní nesedí," pokrčila rameny.
   "Náhodou, bude s ní celkem zábava," oponovala Adri. "S tebou taky nakonec byla."
   "Uvidíme. Každopádně mou důvěru zatím nemá," otevřela dveře do učebny a zamířila k jejich oblíbeným místům.


   "Vybavte si tu nejšťastnější vzpomínku! Tu, o které si myslíte, že je dostatečně silná na to, aby porazila velkou skupinu mozkomorů," přecházel Harry po místnosti a dodával jim sil k provedení tohoto složitého kouzla.
   "Fran," ukázal na ni. Pevně stiskla hůlku.
   "Expecto Patronum!" pronesla zřetelně. Ze špičky hůlky vyletěl oblak stříbřité páry. Ta se ihned začala formovat do určitého tvaru. Frany se radostí rozzářily oči, než si však kdokoli stačil uvědomit, jakého má Fran patrona, spustila paži.
   "Dobby," ozval se Harryho překvapený hlas.
   "Míří sem, pane Harry Pottere!" zaslechla Francis pisklavý hlas.
   "Kdo? Počkej… Ona o nás ví? Umbridgeová?!" Dobby roztřeseně přikývl, v následující chvíli se rozeběhl ke zdi. Hermiona přidušeně vykřikla. Harry stihl skřítka na poslední chvíli chytit za kousek látky, kterou měl místo oblečení.
   "Díky, Dobby. Vy čekáte na co?! Běžte!" mávl rukou ke dveřím. Nikdo už neotálel, dali se na úprk. Fran zaběhla do první chodby. Chtěla se dostat ke schodům. Na poslední chvíli zadržela výkřik, který se jí dral přes ústa, když vletěla někomu přímo do náruče.
   "Kam ten spěch?" ozvalo se nad ní posměšně.
   "To víš, večerní rozcvička, taky bys to mohl zkusit, Malfoyi!" prskla na něj a pokusila se vykroutit z jeho sevření.
   "Díky za radu, ale já to nepotřebuju. A myslím, že rozcvička to rozhodně není. Kdepak jsi nechala Pottříka, co?"
   "Proč všude pleteš Harryho? Seš na něj nadrženej? Jen pro tvou informaci, já s ním mluvila naposledy při snídani! A sundej ze mě ty pracky! Poslední varování!" sykla nakonec. Stisk sice povolil, ale nepustil ji.
   "Promiň, ale máš smluvenou schůzku s vrchní vyšetřovatelkou!"
   "Ses někde praštil, viď, chudáčku? Nemáš horečku?" pohlédla na něj a naoko starostlivě mu položila dlaň na čelo.
   "Jugsonová! Koleduješ si!" strhl jí ruku dolů.
   "Potter!" ozvalo se nedaleko nich. Malfoy si ji změřil zvláštním pohledem.
   "Máš štěstí, Potter je mi pořád větším trnem v oku, než ty!" odstrčil ji od sebe a rozeběhl se pryč od ní.
   "Klopýtací kletba, Pottere!" zaslechla ještě Malfoyův jízlivý hlas.
   "Mají Harryho!" uvědomila si. Rychle zamířila ke společence, tady by stejně nic nezmohla. Ve věži narazila na ostatní.
   "Francis!" přiběhla k ní Hermiona.
   "Harry," vydechla. "Malfoy ho dostal!"
   "Sakra, to nedopadne dobře," zazoufala si prefektka. Všichni zamlkle seděli nebo postávali v místnosti a čekali, až dorazí ten, který to zřejmě jako jediný schytal.
   "Konečně! Harry, co se stalo?!" vyjekla najednou Hermiona, Fran s Adri sebou trhly. Potter zbědovaně došel k nim.
   "Brumbál je pryč," dostal ze sebe. "Vzal to všechno na sebe a zmizel, když ho chtěli odvést do Azkabanu," ztišil hlas, aby ho slyšeli jen ti, kteří byli členové Brumbálovy armády.
   "Ale kdo mohl?"
   "Marietta Edgecombeová," procedil skrz zuby.
   "To je nejlepší kamarádka…" zalapala po dechu Parvati.
   "Ano, od Cho," rozhlédl se po ostatních. Hermioně se na tváři objevil úšklebek. "To je tvoje práce, že? To, co jí vyrašilo na čele," usmál se na ni, když kývla.
   "Kdo teď bude ředitel? Pokud Brumbál zanechal Bradavice bez dozoru…" nadhodil Ron.
   "To je snad jasné! Ta baba Umbridgeová!" řekla klidným hlasem Frany, uvnitř ní to však vřelo. Ze zadních řad se ozvalo zasténání.
   "Já myslím, že se Brumbál vrátí," přišla k nim Anduel a usadila se vedle Hermiony.
   "To víme všichni! Nenechal by Bradavice napospas Ministerstvu!" odsekla jí Fran a bez rozloučení vyběhla do ložnice. Sama si nedokázala vysvětlit, proč se tak chová. Tohle nebyla ona. Většinou nikdy nedávala na první dojem. Co se teda zlomilo? Nemůže se k Anduel chovat tak, jako do této chvíle. Vždyť to byl ukázkový příklad toho, jak se v prvních týdnech chovaly holky k ní. Zařekla se, že se jí pokusí poznat, až pak bude soudit. Povzdychla si. Andy byla…
   "Promiň, že ruším tvůj ctěný a ojedinělý proces myšlení, ale…" ozval se z nenadání Nelien.    "Jak ojedinělý?!"
   "No tak... Za týden začneme s výcvikem," oznámil jí pobaveně.
   "Dobře, v Komnatě?"
   "To bude nejjistější. Cvičení započne v pátek, tak kolem páté. Vyhovuje?"
   "Může být," lehla si do postele.
   "Zatím. A dobrou noc," rozloučil se.
   "Čau," převalila se na bok a zahleděla se ven z okna. Usmála se, na ten trénink se těšila.