"Milí studenti!" vyrušil je ředitel při čtvrteční večeři. "Mám pro vás několik zpráv!" celou Síní to zašumělo.
   "To sem zvědavej, co zas vymyslel," šeptl pobaveně Sirius. Brumbál na něj upřel své modré jiskřící oči.
   "Letos se budou v Bradavicích konat tři plesy! Ano, ano… Rovnou tři! Vánoční, Valentýnský a jeden bude konán na ukončení školního roku. Výběr partnerů je samozřejmě osobní záležitostí, ale jelikož bude pořádáno hned několik soutěží, vybírejte dobře! Nyní jen - dobrou chuť!" Uklonil se. Velká síň se proměnila ve včelí úl.
   "Sakra, to abych si začal hledat nějakou roštěnku, co?" rozjařil se Sirius.
   "No, měl bys začít! Aby tě vůbec nějaká chtěla," popíchla ho Smantha.
   "A co ty, Sam, ty bys se mnou nešla?" mrkl na ni. Remus se uchechtl.
   "Ne, bobánku, já mám za partnera někoho mnohem lepšího!" vyplázla na něj jazyk.
   "Jo? Tebe už se někdo stihl zeptat? Sem si nevšim!"
   "Já myslim, že mě se ani ptát nemusí. Nebo máš v plánu jít s někým jiným, zlato?" obrátila se se smíchem na Remuse. Ten jen zakroutil hlavou.
   "Škoda, byl by z nás krásnej pár!" fantazíroval Sirius vesele.
   "Z nás? To určitě!" opřela se Sam o Remuse. Ten ji objal. Už to byl měsíc, co se mu a rodičům svěřila…
   "Hej, Evansová! Poctíš mne svou drahocennou přítomností a půjdeš se mnou na ten ples?" zahlaholil James. Sam s Remusem měli co dělat, aby nevyprskli smíchy. Sirius na tom nebyl o nic lépe. S napětím však čekali, co mu Lily odpoví. Ta se na Jamese nejdříve překvapeně podívala, pak trochu zrudla, na prázdno otevřela ústa a…
   "Z čeho usuzuješ, že mi za to stojíš, Pottere?"
   "Hm, abych pravdu řekl, spíše tipuju," uculil se James.
   "Tak to tipuješ špatně!" zpražila ho Lil. Jamesův úsměv povadl, hned se ale vzpamatoval, nehodlal to vzdát bez boje.
   "Ale no ták, Lily! Jsme tu poslední rok, pojď se mnou na ten ples!" spojil dlaně, nahodil psí pohled a zaprosil.
   Lily ho propalovala pohledem, James ale neuhnul ani o píď.
   "Rozmyslím se," dostala ze sebe nakonec Lily, zvedla se a opustila Velkou síň. Za sebou nechala udivené obličeje kamarádů a hlavně Jamese, který nebyl schopen pohybu ani mluvy. Jen nábožně zíral na místo, kde jeho vyvolená před chvílí seděla.
   "Tak tohle je teda gól!" poplácal Sirius kamaráda po zádech. James se na něj ztuhle otočil.
   "Slyšel si ji? Ona si to rozmyslí! Siriusi, ona se mnou možná půjde!" vysypal ze sebe Potter radostně.
   "Slyšel, kámo! Můžeš jen doufat, že si to rozmyslí podle tvých představ."
   "No nic, já vás tu nechám. Sejdeme se ve společence, jo? Zajdu do knihovny pro ty knížky," usmála se na ně. Remus kývl. Naklonila se k němu a políbila ho.
   "Nebuď tam dlouho," pohladil ji po tváři.
   "Neboj," mávla jim. Na chodbě zatočila vpravo a vzala to zkratkou, kterou jí ukázali kluci, rovnou ke knihovně. Jak Remusovi slíbila, dlouho se nezdržela. Popadla jen pár knih, které budou potřebovat k vypracování úkolu a tu místnost plnou regálů opustila.
   "Zdravím," zastavil ji čísi hlas uprostřed cesty do věže.
   "Co je, Malfoyi? Nemůžeš mi dát konečně pokoj?!" prskla, neotočila se k němu čelem a pokračovala v chůzi.
   "Mohl bych, ale nechci. A měla by sis rozmyslet, jakým tónem se mnou budeš mluvit!" sykl tiše a ledově.
   "Proč bych měla?" zeptala se znuděně.
   "Protože mám něco, čeho by ses určitě nechtěla vzdát!" zašeptal. Sam zamrazilo. Prudce se na něj otočila. Jeho ledové oči se zabodly do jejích. Lucius jen jemně kývl hlavou.
   "Přiveďte ho!" dal někomu příkaz. Za chvíli z vedlejší chodby vyšli tři lidé. Dva hromotluci pevně drželi někoho mezi sebou.
   "Joshi!" vydralo se Sam přes rty. Nenávistně pohlédla na blonďáka.
   "Hm, jak jistě víš, tvůj milý, i když nevlastní bratr, je se mnou v koleji, tudíž by pro mne nebylo složité mu jakkoli… ublížit," stočil svůj pohled na potlučeného hocha.
   "To nemůžeš!" špitla Samantha.
   "Ne? A kdo mi to zakáže? Neříkej, že ty nebo ta bandička tvých zabedněných přátel! Snad si neměla namysli ani toho… prašivého vlkodlaka Remuse Lupina?!"
   "Nemluv takhle o těch, které mám ráda!" procedila skrz zuby.
   "Ale kočičko, neměla bys vytahovat drápky," přiblížil se k ní. Jen hrdost a pocit, že by mu neměla ukázat, jak moc se ho bojí, ji přinutili zůstat stát a neustoupit.
   "Myslím, že je čas, přesunout se někam do soukromí," mávl rukou a Crabe s Goylem odtáhli Joshe zpět do chodby. "To platí i pro tebe!" popadl ji Lucius za paži a vlekl ji za sebou. Blížili se k otevřeným dveřím, zřejmě do nějaké nepoužívané učebny. Malfoy ji do místnosti málem vhodil.
   "Co si to dovoluješ, ty Peroxide?!" Malfoy se na ni prudce otočil, několika kroky překonal vzdálenost, která je dělila a opět ji silně drapl za paži. Samantha vyjekla bolestí.
   "Drž tu svou krásnou pusinku! Rozhodl jsem se být velkorysý… Něco ti nabídnu a je jen na tobě, jestli přijmeš," zlověstně se ušklíbl. Sam se proti své vůli otřásla. Malfoy si toho všiml a nehezky se zasmál.
   "O co jde?"
   "Nabízím ti mou osobu, budeš se mnou chodit!"
   "A co když ne?!" prskla zhnuseně. Lucius to čekal, jen se zahleděl ven do tmy a tiše, avšak mrazivě pronesl.
   "Crucio!" hůlku namířil na Joshe. Ten se okamžitě začal zmítat v agónii bolesti.
   "Néé!" vyjekla Samantha a vrhla se k bratrovi. Kdosi ji však zadržel.
   "Rozmysli se tedy dobře!" ozvalo se jí ledově za krkem.
   "Co nabízíš za to, že přijmu?" zeptala se tiše, v hlase se jí mísil strach a smutek s bolestí.
   "Nabízím bezpečí nejen Joshovi, ale i tvým přátelům, včetně toho tvého… nyní už expřítelíčka," pořád ji držel za pas. Sam zavřela oči.
   "A když stejně řeknu ne?" pronesla se zbytkem bojovnosti v hlase.
   "To bych ti neradil, lásko! Josh by se denně mohl koupat v lázni bolesti a tví přátelé… Věř, že mám plno spojenců. kteří mi rádi pomohou. Prostě a jednoduše bych vám zničil život! A moc dobře víš, že bez špetky lítosti či sebeobviňování. Vinit bys z jejich neštěstí mohla tak leda samu sebe!" Sam z jeho hlasu zamrazilo v zádech. Ten tón se jí zařezával pod kůži. "Tak co? Chci slyšet tvé rozhodnutí!" otočil si ji v náručí čelem k sobě. Na prst si začal navíjet pramen jejích dlouhých vlasů. Pokusila se mu vyvléknout, držel ji však pevně.
   "Pusť mě!"
   "Až mi řekneš, jak si se rozhodla, krasotinko! Přijmeš mou nabídku?" Sam odvrátila tvář, do očí se jí hrnuly slzy, zběsile zamrkala.
   "Omlouvám se," šeptla neslyšně, pomyslela na své přátele a hlavně na Remuse.
   "Ano, přijímám," řekla roztřeseným, ale důrazným hlasem. Luciusovi se na tváři usadil vítězný škleb, přitáhl si ji a tvrdě ji políbil. Nemohla se bránit a on ji bezostyšně drtil rty těmi svými. Sam musela polykat slzy. Když polibek ukončil, zhluboka se nadechla.
   "Pusť mě!" zkusila to znovu.
   "Jak si přeješ, miláčku," usmál se a uvolnil stisk. Sam bolestivě upadla na zem.
   "Jdeme!" přikázal gorilám, ty se zvedly ze židlí a i s Joshem zmizeli. Malfoy se ještě zastavil ve dveřích.
   "Zítra v pět u jezera! Domluvíme se, co si oblečeš na ples!" zavířil pláštěm a byl ten tam. Sam si přitáhla kolena k tělu a rozbrečela se naplno.
   "Remusi, promiň!" vydral se jí z hrdla vzlyk.