"Ale to nejde, Lil," namítla Sam, když jí rusovláska vrazila do ruky ramínko s šaty.

"Proč by to nešlo? Já chci, aby sis je na sebe vzala ty. Prosím," usmála se na ni.

"A co ty?"

"Já mám ještě jedny, neboj," uklidnila ji a ze skříně vytáhla další. Samy rezignovala.

"Fajn. Moc ti děkuju."

"Nemáš vůbec zač," objala ji Lily. "Jdeš s Remusem, musíš být krásná," zašeptala.

"Pořád tomu nevěřím," špitla.

"No, ale je to tak."

"Lily, řekni mi popravdě. Myslíš si, že mi dá Remus ještě šanci?" dosedla na postel.

"Podle mě už ti ji dal," podřepla si před kamarádku. "A obleč se už, nemáme moc času," popohnala ji nakonec. Společně pak sešly do společenky. Sirius se vesele bavil s Gaile a Serenou a James netrpělivě vyhlížel Lily. Oči se mu rozzářily, když ji spatřil.

"Tak my už půjdem, dojdete, ne?" otočil se Siri na Sam.

"Jo, jasně," přikývla a usadila se do křesla. Remus tam ještě nebyl. Po deseti minutách začala být nervózní. Myslel to vůbec vážně? Vstala a otočila se ke schodům, na nich stál Remus. Vypadalo to, že už je tam dlouho. Teď sestoupil a natáhl ruku k Sam.

"Půjdeme?"

"Jo, jasně," nevěděla, co si o tom myslet. Mlčky došli až do Velké síně, byla stejně nádherná, jako minule, jen teď byla laděna více do červena... Valentýn.

"Támhle jsou," kývl k jednomu ze stolů, kde seděli jejich přátelé. Lily s Jamesem už tančili a pro Serenu zrovna kdosi přišel.

"Co vám tak trvalo?" zeptal se mezi řečí Sirius. Remus jen mávl rukou.

"Tak, Gai, stávej, skočíme si spolu!"

"Cože si?"

"Dem si trsnout," vytáhl ji na nohy a zmizel v záplavě tančících páru. Remus se Sam osaměli.

"Půjdem taky?" navrhl.

"Můžeme," přesunuli se na parket. Chytil ji kolem pasu. Sam jako by projel elektrický proud, až tak na ni jeho dotek působil. Rozřeseně mu položila ruku na rameno.

"Remusi, já vím, že jsi mi," začala. Přiložil jí prst na rty.

"Pššt, nic neříkej," šeptl. Podívala se mu do očí. Mírně se pousmál a naklonil se blíž k ní. Neodvažovala se ani pohnout, jen čekala, co udělá. Když ji letmo políbil, byla ráda za to, že ji pořád držel. "Moc ti to sluší," dodal pak tiše.

"Děkuju," hlesla.

"Samantho?" poklepal jí najednou někdo na rameno. Poznala ten hlas.

"Co je, Rachel?" Dívka si s neskrývaným zájmem prohlížela Remuse. To nebylo Sam příjemné.

"Hledal tě Josh," zaměřila svou pozornost na Samy. "Prý ti potřebuje něco říct a na kolenou tě prosí, aby si za ním přišla."

"Ten nemá právo mě o něco prosti," sykla tak, aby ji slyšela jen ona. Rachel se ušklíbla.

"Prosím tě, nedělej uraženou. Chce si to s tebou vyžehlit, dej mu ještě šanci," snažila se o přátelský tón. Samantha pohlédla na Rema. Ten jen mírně pokrčil rameny.

"Kde je?" zeptala se jí nakonec.

"Čeká před ošetřovnou," zajiskřilo jí v očích.

"Hned přijdu," sdělila chlapci a s podivným chvěním v břiše opustila taneční parket. U východu se na ně otočila. Osten žárlivosti si našel místo v jejím srdci, když spatřila Remuse, který zrovna chytil za pas Rachel.

"Je to jen tanec!" napomenula sama sebe v duchu a raději od nich odvrátila tvář. Spěchala rovnou k ošetřovně. Josh tam opravdu byl.

"Potřeboval jsi něco?" probrala ho z tupého zírání do kamenné stěny.

"Sam!" jeho tvář se rozjasnila. "Já, jo. Můžeš si, prosím, sednout sem ke mně?"

"Co jinýho s tebou," rezignovala.

"Já bych se ti chtěl omluvit, ségra. Zachoval jsem se hnusně, už to vím."

"Konečně. A po mně chceš teď co?"

"Odpustíš mi?" zeptal se jednoduše.

"Joshi, omluvil ses, ale... Možná, že ano, ale nebude to hned, pokud vůbec," pokusila se o chabý úsměv. Nevěřila mu jako dřív.

"Díky, já jsem rád i za šanci," postavil se a natáhl ruku i k ní. Přijala. "Jsi na plese s ním?"

"Ano. Už můžu jít zpátky?" kývl, na tváři mu pohrával spokojený úsměv. "Tak zatím ahoj."

"Ahoj," rozloučil se s ní. Obrátila se k němu zády, nemohla už tak vidět nelítostný výraz v jeho očích, který se mu tam objevil, když pozoroval její vzdalující se siluetu.

"Kde je Remus?" našla Sam Lily.

"Před chvílí tančil s nějakou tmavovláskou," pokrčila rameny. "Proč vlastně netančil s tebou?" zarazila se pak rusovláska.

"Povím ti to potom," šeptla nervózně a začala obcházet celou Síň. Nakonec je našla, ale to, co spatřila se jí moc nelíbilo. Rachel zrovna posadila Remuse k zastrčenému stolu a nalepila se těsně k němu. Sam se opatrně přesunula co nejblíže k nim.

"Hele, Remusi, co na ní vlastně vidíš?" zaslechla tichou otázku.

"Proč tě to zajímá?" otázal se.

"Já ani nevím, jen tak," pokrčila svůdně rameny. "Víš, kdybych si tě všimla dřív," nechala větu otevřenou, chvíli bylo ticho. Když jí Remus neodpověděl a chtěl vstát, políbila ho. Samy zalapala po dechu. Tenhle pohled nevydržela, otočila se na podpatku. Pochopila, jak se musel cítit on, když ji viděl líbat se s tím blonďatým pakem.

"Promiň, ale já o tebe fakt nemám zájem," zaslechla jeho hlas. Měla chuť začít se smát.

"Kdepak máš Joshe, El?" zeptala se jí sladce. Dívka se prudce postavila, hodila po Remusovi poslední pohled a odkvačila pryč.

"Co ti chtěla?"

"Nic důležitýho," nekoukal jí do očí.

"Aha. Já tady byla, celou dobu," zašeptala. Stoupl si k ní.

"Já nechtěl," přidržel ji za ruku.

"Věřím ti. Promiň, ale nevadilo by ti, kdybych už šla? Nebaví mne to."

"Nevadilo, půjdu taky," na to mu jen pokrčila rameny. Na chodbě propletl své prsty s jejími.

"Odvážnost," řekl Remus heslo, Sam si ani neuvědomila, že už jsou u společenky.

"Děkuju za dnešek," rozloučila se s ním u schodů.

"Já tobě," nepustil ji.

"Takže zít-," umlčel ji polibkem.

"Jo, zítra," zachraptěl a poodstoupil. Samy se na něj zaculila. V ložnici se šťastně zatočila. Šaty položila Lil opatrně na postel a převlékla se do něčeho pohodlnějšího. Tiše sestoupila zpět dolů a opustila věž. Potřebovala se odreagovat a na to znala jediné místo. Po chvíli už otvírala dveře Komnaty nejvyšší potřeby. Spokojeně se po ní rozhlédla, pro její účely plně vyhovovala. Svalila se do křesla a přivřela oči. Místností se začala linout pomalá melodie.

"Zatančíš si se mnou?" ozvalo se tiše za ní. S trhnutím se otočila.

"Jaks?"

"Měl jsem stejný nápad," v očích mu zajiskřilo. "Tak?" čekal zda přijme jeho nabídku k tanci. Nemohla odmítnout. Ocitla se v jeho náručí.

"Hodně jsem přemýšlel."

"O čem?"

"O našem posledním rozhovoru, tady na tomto místě," Sam se zachvěla.

"A na co jsi přišel?"

"Že o tebe nechci přijít," pohlédl jí do očí. Prstem bloudil po její tváři. "Pořád tě miluju," šeptl. Usmála se.

"Já tebe taky, moc," pohladila ho po hrudi. Pořád se otáčeli v rytmu hudby. Jemně ji políbil. Chytila ho kolem krku a přivinula se k němu těsněji. Jeho ruce bloudily po křivce jejích zad. Odhodlala se a vsunula své dlaně pod jeho košili. Teplo jeho pokožky ji uklidňovalo. Polibky byly stále vášnivější a delší. Svlékl jí svetr, ona se pustila do rozepínání knoflíčků. Přitiskl ji k sobě. Při dotyku jejich těl jí naskočila husí kůže a polilo ji horko.

"Remusi," šeptla mu do vlasů.

"Ano, Sam?" odpověděl jí mezi polibky, kterými zasypával její hrdlo mezi tím, co ji zbavoval dalších svršků.

"Toužím po tobě," vyklouzlo jí z úst. Trochu se začervenala. Vzal ji do náruče a usmál se na ni. Opatrně, jako poklad ji položil na postel, kterou jim Komnata poskytla. Krátkou chvíli si ji prohlížel pohledem plným lásky.

"Jsi krásná," začal celé její tělo prozkoumávat drobnými polibky. V Sam se rozhořel nový, dosud nepoznaný pocit. Vzrušení se mísilo s touhou a vášní. Chtěla mu patřit, celá. Políbil ji na rty, hluboce a s láskou. Obejmul ji ještě pevněji a spojil jejich těla v jedno. V Sam explodoval gejzír vášně. Započali tanec lásky, jejich lásky. Jejich srdce bila ve stejném rytmu, polibky se změnily v doteky motýlích křídel...